Drobečková navigace

Z Bubenče do Troji: Idylka mezi vilami a stromy

Tato romantická procházka vás od blízkosti Pražského hradu zavede do Bubenče, půvabné a tiché čtvrti plné noblesních vil a pečlivě udržovaných zahrad, která je dnes domovem řady diplomatických rezidencí i ambasád. Najdete zde zdobné secesní vilky s folklorními motivy, grandiózní rezidence v novobarokním a novorenesančním stylu i romantickou budovu Místodržitelského letohrádku, která shlíží na Stromovku, nejstarší a nejrozsáhlejší pražský park. Projděte se kolem jezírek nebo usedněte pod staletými duby; pak už stačí jen přejít přes dva můstky pro pěší a jste v zelené Troji, kde se můžete rozhodnout pro návštěvu zoologické či botanické zahrady nebo zvolit prohlídku zdejšího barokního zámku.

Z Bubenče do Troji: Idylka mezi vilami a stromy, Praha 6 - Bubeneč

Popis

POPIS TRASY
Délka: 6 km

Trasa ke stažení: Pět pražských procházek 2

  • Chotkovy sady (MHD zastávka tram) -  Bílkova vila

Ateliérová vila významného secesního sochaře Františka Bílka vznikla podle jeho vlastního projektu na počátku 20. století. Fasáda symbolizuje obilné pole a vyjadřuje analogii přírodního a uměleckého tvoření. Ve vile můžete navštívit stálou expozici zahrnující původní vybavení ateliéru a vybraná Bílkova symbolistní díla.

  • Mickiewiczova ulice -  Písecká brána

Tato součást bývalého barokního opevnění Prahy známého jako Mariánské hradby dnes slouží jako galerie a kavárna. Zajímavostí je, že všechny domy v této lokalitě vznikaly mezi lety 1910 až 1914 jako zahradní město právě na bývalých bastionech tohoto barokního opevnění.

  • Park Charlotty G. Masarykové - ulice K Brusce - přes třídu Milady Horákové - ulice Muchova - ulice Pelléova -  Villa Pellé

Novorenesanční stavba z konce 19. století, jejímž nejznámějším obyvatelem byl francouzský generál Maurice César Joseph Pellé, který se významně podílel na vytváření československé armády (zrušil dobrovolnický charakter vojska a vytvořil pravidelnou armádu s pevným vojenským řádem). Vila funguje jako kulturní a společenské centrum, v němž se pořádají výstavy, koncerty a semináře.

  • ulice Slavíčkova - vila Jana Kouly - vila rodiny Suchardů - vila Karla Vítězslava Maška - ulice Suchardova - Suchardova ateliérová vila

Vila Jana Kouly

V záplavě krásných vil vynikají dvě sousedící vily s číslem 17 a 15. Tu první, kombinující historismus s prvky lidové architektury, obýval stavitel Jan Koula.

Vila rodiny Suchardů

Ve druhé vile, s fasádou vyzdobenou podle kartonů Mikoláše Alše, žila umělecká rodina Suchardů.

Vila Karla Vítězslava Maška

Vila secesního malíře a architekta nese číslo 7 a svým stylem připomíná dům Jana Kouly, ovšem ve zdobnějším provedení. Výrazná je především malba a modelace sloupů.

Suchardova ateliérová vila

Ateliérová vila sochaře Stanislava Suchardy, ve které vznikal monumentální pomník Františka Palackého (Palackého náměstí), je dílem zakladatele české architektonické moderny Jana Kotěry a zároveň jeho jedinou vilou, která se dochovala v původním stavu.

  • ulice Na Zátorce - ulice Jaselská - ulice Československé armády - ulice Bubenečská - ulice Ronalda Reagana - Vila Otto Petschka

Reprezentativní vstup je bránou do roz-sáhlého areálu obklopujícího luxusní prvorepublikovou vilu, kterou pro Otto Petschka navrhl architekt Max Spielmann. Židovský rod Petschků, původem z Peček u Kolína, se díky podnikatelskému nadání svých členů stal jednou z nejvýznamnějších evropských podnikatelských a bankovních dynastií 19. století; pozoruhodná byla i jejich charitativní činnost. Už ve své době vila vynikala rozlohou (má neuvěřitelných 148 místností) a moderním vybavením (součástí byla posilovna i podzemní bazén ve stylu římských lázní). Od konce druhé světové války je vila majetkem USA a slouží jako rezidence velvyslance Spojených států amerických.

  • ulice Pelléova - Vila Lanna

Novorenesanční vila s řadou okázalých prvků byla v této oblasti vybudována jako jedna z prvních již v roce 1872, kdy si ji zde jako letní odpočinkové sídlo nechal postavit významný průmyslový podnikatel a sběratel uměleckých děl Vojtěch Lanna. Vila se nachází v místě bývalé hlavní cesty, jíž do oblíbené Královské obory - dnešní Stromovky - proudila někdejší pražská smetánka. Prostory využívá Akademie věd ČR.

  • ulice Na Seníku - ulice V Sadech - Vila Julia Petschka

Ulice V Sadech vede okolo zadního traktu honosné, donedávna zchátralé vily, kterou si nechal postavit strýc Otto Petschka – Julius. Vila je ukázkou eklektického slohu s prvky pozdního klasicismu, baroka a novorenesance. V současné době prochází rekonstrukcí, po které bude sloužit jako sídlo Památníku národního písemnictví. V reprezentativních prostorech se počítá s umístěním obsáhlé expozice PNP, programového sálu, literární kavárny, studovny i odborných pracovišť.

  • ulice Wolkerova - Hostinec Na Slamníku

Krčma byla na dnešní křižovatce ulic Wolkerova a Gotthardská písemně doložena už v 17. století a hostinská tradice se na místě udržela dodnes. Restaurace si zachovala svůj charakter typické české hospody i přesto, že prošla začátkem roku 2017 rekonstrukcí. Jedná se o jednu z nejstarších bez přerušení fungujících hospod v Praze, kde stále převažují místní nad turisty. V době totality byl „Slamník“ oblíbeným kulturním centrem alternativní hudební scény.

Zajímavost: V první polovině 19. století jeden ze zdejších nájemců „Slamník“ proměnil v podnik natolik neoblíbený mezi tehdejší spořádanou veřejností, že byl zbaven nájmu a zároveň vypovězen z Bubenče.

  • ulice Wolkerova - nám. Pod Kaštany - Vila Friedricha Petschka

Na konci náměstí Pod kaštany se po pravé straně nachází oficiální vjezd do další Petschkovy vily – dnešního velvyslanectví Ruské federace. Autorem vily ve stylu francouzského baroka byl opět architekt Max Spielmann, dvorní architekt rodiny Petschků. Postavena byla pro mladšího bratra Otto Petschka – Friedricha, který ji ovšem ještě rok před dokonče-ním prodal svému známému, bankéři Jiřímu Popperovi. Rozlehlý komplex se rozkládá na pozemku o velikosti jednoho hektaru, jehož součástí je také zahrada s jezírkem. Historická budova slouží k reprezentačním účelům velvyslanectví.

  •  Novogotická brána a Místodržitelský letohrádek

Za novogotickou vstupní bránou z roku 1814 se na vrcholu Stromovky tyčí působivý romantický zámeček. Žlutou fasádu ve stylu anglické novogotiky získal na začátku 19. století, poté, co byla roku 1804 obora otevřena veřejnosti. Historie této stavby však sahá již do 15. století; z původního loveckého hrádku byla v průběhu přestavby zachována pouze světlá hranolovitá věž. Budova je bohužel nepřístupná; za návštěvu ovšem stojí její terasa, z níž se nabízí krásný výhled na Stromovku, Troju i údolí Vltavy.

Zajímavost: V pravém rohu terasy jsou umístěny unikátní sluneční hodiny ve tvaru zeměkoule s pohyblivým kovovým ukazatelem. Na červeném mramorovém povrchu jsou vyznačeny obratníky a časové údaje. Pro zjištění aktuálního časového údaje je třeba namířit špičku ke slunci a pohybovat s ukazatelem tak, aby vrhal minimální stín (stejná šířka jako ukazatel).

  • Mecseryho silnice - Bývalá vozovna elektrické dráhy

Od roku 1898 do roku 1937 byla v Královské oboře využívána malá vozovna tramvají Elektrických podniků. Část hrázděného objektu zachránila před demolicí moderní přestavba na restauraci Vozovna Stromovka.

  • Stromovka - Rudolfova štola - bývalá Šlechtova restaurace - rybníky

Stromovka

Královskou oboru (dnešní Stromovku) založil Přemysl Otakar II. již ve 13. století jako ohrazenou loveckou oboru. Areál prošel v průběhu staletí mnoha změnami; nejzásadnější se odehrály v 16. století na příkaz císaře Rudolfa II., který nechal rozšířit pozemky i dnes již neexistující velký rybník.

Rudolfova štola

Voda přímo z Vltavy do něj byla přiváděna přibližně 1100 m dlouhou tzv. Rudolfovou štolou, která patří k unikátním technickým památkám.

Bývalá Šlechtova restaurace

Původně barokní letohrádek ze 17. století byl reprezentativním panským sídlem, jež se stalo dokonce svědkem císařské korunovační slavnosti Františka I. Od 20. let 19. století byl v unikátních historických prostorech zahájen provoz restaurace. Posledním nájemcem byl Václav Šlechta a restauraci, která byla po něm pojmenována, provozoval až do počátku 2. světové války. Po válce byla restaurace znárodněna a v 60. letech 20. století pro dezolátní stav nadobro uzavřena. V současné době čeká toto oblíbené výletní místo na rekonstrukci.

Rybníky

Ve středu původního „Rudolfova“ velkého rybníka byl kdysi nasypán ostrov, který se stal jediným pozůstatkem této velkolepé vodní plochy. Dnes se mu říká Dubový pahorek a díky vybudování nových rybníků v roce 2016 jeho břehy z většiny opět obklopuje voda.

Zajímavost: Královská obora byla až do začátku 19. století uzavřena a prostý lid do ní směl vstoupit pouze o Velikonocích. To se změnilo v roce 1804 císařským dekretem Františka I., který otevřel oboru veřejnosti.

  • ulice Za Elektrárnou - lávka na Císařský ostrov - Trojská lávka - ulice Povltavská -ulice U Trojského zámku – Zoologická zahrada (MHD zastávka bus)

Tip: Pokud máte dost energie a procházku si budete chtít prodloužit, navrhujeme návštěvu zoologické zahrady, zámku Troja nebo botanické zahrady.

Zobrazit podrobné informace